Články

Situace na pstruhových revírech Zlínského kraje Jako dlouholetý rybář pravidelně navštěvující pstruhové, ale i mimopstruhové revíry zejména ve Zlínském kraji jsem za několik posledních let zaznamenal řadu podstatných změn.

Morava 9A – Přední Morávka Můj první článek zdá se nebyl valným moc. Teď na něj mám nejednu noc. U skleničky skotské člověka lecos napadne. Tohle sem ale moc nepadne. Děkuji Adamu Skovajsovi za možnost podělit se s ostatními rybáři o zážitky.

Tento revír patří mezi největší revíry místní organizace Staré Město. Jedná se o slepé rameno řeky Moravy. Se svými 4 hektary skýtá všelijaká dobrodružství, ale také má i záporné stránky. Na tento revír jezdím asi 5krát do roka, jelikož nemám tolik času. Raději jezdím jinam (Přední Morávka, Zadní Morávka). A to z jednoho důvodu. Na Čerťáku musí mít člověk štěstí. Jen minulý rok se mi podařilo zde chytit kapra o velikosti 61 cm, dále štiku 67 cm a 57 cm. Jinak pouze samí cejni. Letošní rok jsem se snažil dostat i na závody, jenže organizace Staré Město nebere v potaz zákony o rybolovu a hlavně o stanování. Na místě, kde jsem chtěl chytat, již po dva dny stanovali ostatní rybáři. Tak jsem se na to vykašlal a šel na Moravu 9 pod Čerťák. Tam jsem zakotvil, začal lovit na položenou na rousnice a červi. Stejně je ta Morava nejlepší na všechny ryby. Chytil jsem cejny (53 a 50 cm), a kapra 40 cm a další druhy ryb.

Již dlouhou dobu nosím ve své hlavě tento článek, ale až nyní jsem se rozhodl přenést své myšlenky na papír. Říčku Březnici jistě všichni obyvatelé naší obce znají. Ne každý o ní ví ovšem víc, než že je potokem protékajícím naší obcí. Proto jsem si dovolil napsat o Březnici pár řádků. Březnice je malá říčka ve Zlínském kraji, jenž patří mezi levostranné přítoky řeky Moravy. Délka jejího toku je necelých 25 kilometrů a plocha jejího povodí činí 125 km2. Mezi její nejvýznamnější přítoky patří Zlámanecký potok, Hlubocký potok a Burava. Průměrný průtok činí necelé 0,4 m3. Z uvedených údajů vyplývá, že se nejedná o nijak zvlášť významný vodní tok. Čísla ale nejsou všechno. Voda v Březnici protéká malebným údolím od Zlína směrem k Uherskému Hradišti stovky let. Březnice je tu pořád, přežila mnoho generací a byla tichým svědkem veškerých událostí nejen v historii naší obce. Ale nejenom proto si zaslouží naši pozornost...

Chtěl bych vás seznámit s mým nejoblíbenějším místem. I když je to v podstatě jen malý rybníček, pro mě má své velké kouzlo. Čistá je slepé rameno pozůstatek toku řeky Rusavy. Nachází se mezi Záhlinicemi a Tlumačovem. Má asi necelých 0,5 ha. Název, jak sem se dozvěděl od pamětníka, byl vystihující. Dříve, kdy byla ještě řeka nezregulovaná a tvořila zde tišinu, byla tu křisťálova voda na dně byl jemný písek a v ní plno raků. Nyní je rameno zanášeno listím a v létě zarůstá hodně okřehkem. Proto je důležitá pravidelná údržba. Před několika lety zde bylo vybágrováno dno, což revíru pomohlo. Rybník je docela mělký a v zimě zde hodně ryb pomrzne, protože rameno je docela mimo civilizaci. Z toho důvodu je těžké vysekávat zde v zimě díry v ledu. Čistá leží v komplexu mokřadních luk - Záhlinické mokřadní louky.

A je tu další krátké video z dílny SportovníRybáři.cz. Na videu uvidíte Adama Skovajsu a jeho pstruha uloveného v dědině bohuslevice na Březnici 1. Pstruh měl kolem 30cm samozřejmě byl vrácen vodě.

První video bylo vytvořené z fotek, které naleznete také ve fotogalerii.

Již několik let probíhá diskuse nad ochranou chráněných živočichů, jako jsou kormoráni, bobři, vydry a další. Po několika letech jsem se i já proto rozhodl veřejně vyjádřit svůj názor na tuto problematiku. Jelikož jsem sportovním rybářem, dá se očekávat, že budu nekompromisním zastáncem ochrany rybího společenství na úkor ostatních živočichů, žijících v okolí našich tekoucích či stojatých vod. Můj názor je zhruba takový. V posledních letech se při vycházkách k vodě neustále častěji setkávám se škodami způsobenými bobry na porostech rostoucích na březích revírů. Pokud se jedná o osamocený shozený strom, který svou převážnou částí spadl do vody, nevidím v tom zase až tak velký problém. Spíše naopak. Jelikož jsou mou velmi oblíbenou lovenou rybou štiky, rád takové nově vzniklé stanoviště přivítám. Je možné konstatovat, že právě v takových místech dosahuji naprosto pravidelných úlovků. Pokud ovšem dochází v revíru k rozsáhlejšímu shozu vzrostlých stromů do vody, vznikají s tím různé problémy. Ať už se jedná o ztížení možnosti lovit např. na položenou, případně vůbec do vody svou montáž nahodit, ale též zhoršení přístupu k vodě.

Jako dlouholetý aktivní rybář, učitel a manažer v jedné osobě, často přemýšlím nad charakterem cesty na níž se nachází současný rybolov v naší rozlohou nevelké republice, ale i v okolních státech Evropy ba dokonce světový rybolov. Samozřejmě že úroveň světového rybolovu nemohu ze své pozice ovlivnit, i přesto mě řada faktů zajímá. Při této úvaze je třeba si uvědomit, že koloběh vody začíná v potocích a řekách, jenž napájí jednotlivá moře. A v tom je právě naše republika unikátní. Jako prameniště řady na našem území nevelkých toků ovlivňuje vodní svět v mnoha řekách zemí Evropy. Proto je třeba zamyslet se nad počínáním našich občanů či našich rybářských kolegů během života u vody. Při současném tlaku na přírodu, kdy dochází k neustálému rozšiřování lidských sídel, růstu spotřeby energie, dopravy a produkce odpadů, je třeba postupovat velmi důsledně. Naše rybářské revíry, jenž jsou stále více spoutávány v rozličných aglomeracích, musí odolávat rostoucímu tlaku. Tolik potřebný klid, jenž je podstatou přírody se postupně vytrácí. V dnešní době najít panenské místo se stává stále složitější. Právě z těchto důvodů by si měl rybář 21. století uvědomit, že bez dodržení zásad rybářské etiky, nelze tento s přírodou úzce související koníček provozovat věčně.