Morava 9A-Čerťák

Tento revír patří mezi největší revíry místní organizace Staré Město. Jedná se o slepé rameno řeky Moravy. Se svými 4 hektary skýtá všelijaká dobrodružství, ale také má i záporné stránky. Na tento revír jezdím asi 5krát do roka, jelikož nemám tolik času. Raději jezdím jinam (Přední Morávka, Zadní Morávka). A to z jednoho důvodu. Na Čerťáku musí mít člověk štěstí. Jen minulý rok se mi podařilo zde chytit kapra o velikosti 61 cm, dále štiku 67 cm a 57 cm. Jinak pouze samí cejni. Letošní rok jsem se snažil dostat i na závody, jenže organizace Staré Město nebere v potaz zákony o rybolovu a hlavně o stanování. Na místě, kde jsem chtěl chytat, již po dva dny stanovali ostatní rybáři. Tak jsem se na to vykašlal a šel na Moravu 9 pod Čerťák. Tam jsem zakotvil, začal lovit na položenou na rousnice a červi. Stejně je ta Morava nejlepší na všechny ryby. Chytil jsem cejny (53 a 50 cm), a kapra 40 cm a další druhy ryb.

Ale zpět k Čerťáku. Někdy se zde stává, že schválně jedu na ryby ráno, abych byl na svém místě, ale co to. Ostatní rybáři jsou rychlejší, neboť ještě nevlastním svůj osobní vůz. Jezdím pouze na kole. Je to ale častěji lepší než autem. Tento rok jsem sem zašel asi týden po závodech, ale nic! Samí cejni. Následující den jsem se sem vypravil s přívlačovým prutem, neboť na hladině neustále útočily štiky na hejna rybiček, kterých je zde požehnaně. Nic.
Minulé roky jsem mu moc nedůvěřoval, neboť každá moje výprava v letech 2000 až 2007 dopadla velmi špatně. Ale od roku 2007 jsem tam pečený vařený. Zvlášť v podzimních dnech se mi daří asi nejvíc z celého roku. Chytám zde na přívlač. Sem tam wobler, sem tam třpytka či guma. Největší štiku (zatím) jsem chytil na wobler. Měla 67 cm, ale jsou zde samozřejmě i mnohem větší (kolem 90 cm). Mnoho spadlých stromů do vody poskytuje útočiště i candátům, sumcům a bolenům. Bolen mě moc překvapil letošní rok, kdy jsem zde ulovil bolena o délce 75 cm na poppera. Na Čerťáku to jde jen „starým“ profíkům. Ví, kam mají jít, čím zakrmit, co na háček, jakou techniku použít. A já je stále obdivuji, jak přijdou, nahodí, vytáhnou, ,,,,, a tak pořád dokola.

Jakub Mořický


Tisk